8.7.2009
12:00
na cestě na Bornhlolm
Včerejší den jsem v podstatě celý strávil vařením a následným mytím nádobí. Každý den má jedna wachta celý den službu v kuchyni. K obědu jsme vařili a poté i smažili sojové cosi co má asi simulovat nugetky. Obalovat v trojobalu a pak smažit plný kotel těhle sojo věcí při 5 uzlech v kuchuňce o rozměrech 0,5 x 1 metr je zážitek jen pro silné povahy obzvláště, když je venku 25 stupňů a kuchyňka disponuje pouze malinkým okýnkem (cca 30x10 cm) a komínkem nad vařičem.
Na plachetnici patři mezi jeden z nejdůležitějších nástrojů kýbl s dvoumetrovou šňůrou. V těchto kýble se provádí transport v podstatě všeho mezi palubou a podpalubím. Nádobí jsme myli na palubě ve slané vodě. V kuchyňce se naloží do kýblu, vytáhne na palubu a tam se umyje ve slané vodě. Posléze se opět v kyblíku transportuje zpět do podpalubí kde se ještě opláchne ve sladké vodě a naskládá do skříněk. Zdánlivě jednoduchý úkon jako je naplnění kyblíku mořskou vodou a jeho opětovné vytažení na palubu se již při pár uzlech stane velice obtížnou záležitostí vyžadující speciální skill. Pokud totiž kyblík jen pustíte, tak se odrazí od hladiny aniž by se naplnil a bude vesele plavat. Postup je následující. Pevně se postavíme čelem směrem k zádi lodě. Být čelem je důležité pro, že plný kyblík v tu chvíli působí jako kotva a pokud si stoupnete čelem k přídi, tak po naplnění vás kyblík bleskově mime, protože loď je samozřejmě stále v pohybu, a po té co dorazí tak daleko jak mu dovoluje šňůra s vámi prostě škubne a vy si v lepším případě ustelete na palubě (nejlépe zády na nějakém navijáku) nebo v tom opačném ho následujete přes palubu. Dále pak vrhneme kyblík proti směru pohubu lodi a čekáme na škubnutí poté už jen naplněný kyblík vytáhneme zpátky na palubu.
Jelikož moře bylo velice klidné a sunuli jsme se dopředu pouze dva uzly, tak se kapitán odhodlal k opravě velké kosatky (genua), která již byla v dost poničeném stavu. Opravit ji ale znamená dostat ji na palubu a dostat ji na palubu znamená vylézt na až nahoru na stožár, kde se musí odepnout. Stěžeň (maszt) je vysoký jako 7 patrová budova a i při velmi klidném moři má nahoře výkmit 1-3 metry do všech směrů. Kapitána se usadil na prkenou sedačku pomocí které jsme ho přes velký naviják (kabestan) vytáhli na stěžeň. Druhým lanem přes další naviják byl jištěný v prsním úvazu. Užíval si to nahoře víc jak 5 minut, než se mu podařilo kosatku uvolnit. Poté jsme až do večera hledali a zalepovali diry v kosatce speciální izolepou. Při důkladné prohlídce na palubě kapitán našel ještě nějaké další vady a proto rozhodl, ze v dalším přistavu bude muset být plachta ještě důkladněji vyspravena.
Celý den jsme pluli cca 5 – 10 mil od pobřeží proto jsme večer po perfektním západu slunce mohli ještě sledovat majáky a podle formace a počtu pozičních světel se pokusit určovat druhy lodí plujících v dohledu. Do půlnoci jsme ještě brnkali na kytaru a vyřvávali české odrhovačky na širé moře. Když jsem si šel lehnout, tak se již na obzoru objevila bouřka do které jsme směřovali. Kolem druhé hodiny mě vzbudil hluk padajícího nádobí v kuchyni (Libora měl špunty v uších, takže ten spal jak miminko). Pluli jsme pod velmi ostrým náklonem na pravobok (prawa burta) a jelikož nám postel na přídi na levoboku (lewa burta), tak kdybych neměl postel přehrazenou prknem u tomuto účelu určeným, tak bych ji už dávno opustil. V místě kde mám postel také při takovémto náklonu narážejí vlny na trup a jelikož moje lůžko je přilepené přimo na trup lodi, je to jako kdyby vám někdo u hlavy mlátil kladivem do dřevěných vrat. Z paluby se ozývaly různé rány a skřípání jak se stěžeň kroutil pod náporem větru. Už tak se mi zdál náklon na hraně, ale když se ještě o nějaký ten stupeň zvýšil, tak už jsem byl opravdu nejistý co se to vlastně děje. Najednou se ale ve stěžni ozval řev kapitána a zadunění, jak byl uvolněn naviják hlavní plachty, která se s velkým lomozem sesunula na palubu. Loď se zakymácela na obě strany a vrátila se jen do mírného náklonu, který způsoboval tah malé kosatky. V podpalubí byla úplná tma, loď s sebou kvalitně házela, byla ve velmi sotrém náklonu, vlny bušily na trup a paluby a stěžně se ozývali hodně zajímavé zvuky. Takovéhle probuzení opravdu nepatří mezi ta nejpříjemnější a v okamžiku kdy jsem začal vnímat všechny náležitosti situace mi docela slušně vyletěl adrenalin. No ještě mi chvilku trvalo, než jsem opět usnul :-).
Dnes je 8.7. a od 8:00 do 12:00 jsem byl na wachtě. Od rána nebylo moc pěkné počasí, zataženo přerušovaně prší. Vítr nic moc. Od rána udrzžjeme kurz 280°. Po 11. začalo slušně lejt a vytáhli jsme nejdříve kosatku(kliwer) a pak i hlavní plachtu (grot), plujeme rychlostí cca 5 uzlů a na plachty jsme upravili kurz na 290° směr Bornholm. Právě jsem přišel z wachty a jelikož nemám nepromokavé kalhoty tak je mám úplně mokré. Jsem domluvený s kapitán, že na Bornholmu mi ukáže obchod, kde se dají koupit dobré rybářské kalhoty za pár drobných. Zalez jsem do spacáku a vesele se houpu. Včera se mořská nemoc nedostavila, i když po delší době v podpalubí mi nebylo úplně dobře. Na moří jsem už víc jak den a půl a už jsem se dobře aklimatizoval (asi tomu dost pomohla ta noční bouřka). Pohyb a existence na houpající se lodi mi už nečiní sebemenší problém. Začínám mít spíš obavy jak budu chodit, až zase na Bornholmu vylezu na pevnou zem :-).