7.7.2009
11:00
Hel
V Kdyni jsme strávili i celý den kdy se v Čechách slaví státní svátek a to 6.7. Kapitán opustil loď hned ráno a vyrazil na velké nákupy zásob. V průběhu dne jsme loď několikrát přemisťovali v rámci maríny jelikož jinak než k jiné lodí se již kotvit nedalo. Z Gdyně jsem si prohlídnul hlavně přistav přilehlý k vojenské maríně kde jsme kotvili. Hned vedle maríny se nachází námořní akademie, akvárium, plavecký bazén, velitelství polského námořnictva a pláž. Na pláži v rámci doprovodného programu k The TallShip Races vyrostlo pódium kde se celý den střídaly různé polské kapely. Proti pódiu se nacházela rozlehlá hospoda kde jsem ochutnal ledově vychlazené pivo Tyskie (za 5zl = 30Kč) které je velmi silné a velmi dobré. Po třech kouscím jsme ještě s posádkou poseděli na pláži a pak se postupně žačali trousit zpátky na loď. Celý den se oběvovaly krátké prudké přeháňky, takže jsme neustále zavírali a otevírali loď. V celé maríně je dostupná free wifi, ale jako na potvoru Apčko proti našemu kotvišti bylo mrtvé, takže jsem si musel udělat drobnou procházku s notebookem k majáku kde jsem již chytnul jiné Apčko a podařilo se mi na blog odeslat předcházející tři zápisky a nějaké fotky. Pozdě odpoledne konečně dorazil z nákupů kapitám s plným autem naloženým potravinami.
Po uložení potravin v podpalubí zaplacení poplatků za kotvení jsme se konečně hnuli z přístavu. Asi půl hodiny po vyplutí nám v 20:00 začínala s Rafalem (já a Rafal tvoříme 3. wachtu – wachta = hlídka) wachta. Asi po 20 minutách jsem převzal kormidlo, kapitán nařídil plout na motor jelikož vítr byl ostře proti a potřebovali jsme se v rozumném čase dostat na Hel. Po cestě jsem úspěšně minul několik menších ale hlavně mnohem větších nákladních lodí (pravděpodobně mířily do velkého nákladního přístavu v trojměstí Gdyňa-Gdansk-Sopot). Při přiblížení k přistavu na Helu jsem toto hlásil kapitánovi, ted naši loď ohlásil správci přistavu a pobřežní stráži. Aby sobě i nám ulehčil život, tak pobřežní stráži nahlásil, že na lodi jsme všichni poláci a bylo vyřešeno :-) Po zakotvení v maríně na Helu následovala rychlá (dokonce i teplá) sprcha a hurá na pivko.
Lokální speciaitou na Helu je kořeněné pivo. Sám jsem si opět dal osvědčené Tyskie, ale Libor ochutnal i to kořeněné. Prý není špatné, ale v Gdyni vypil i Tyskie s malinovou šťávou (nějaký blbý polský zlozvyk lít do piva různé šťávy a sirupy, hlavně malinové) takže začínám pochybovat o jeho úsuku jako pivaře :-) Na lodi se jinak pořád pije buď voda, nebo obyčejný hořký černý čaj (černý pigy z Kauflandu s kulatýma pytlíkama). Tomuto čaji se nejprve chuťové buňky den dva vzpírají, pak otupí a rezignují :-). Chuť čaje ještě umocňuje fakt, že tu všichni mají ve zvyku (opět nějaká polsk zvyklost) dát na jeden hrnek jeden pytlík čaje a ten v hrnku nechat louhovat po celou dobu pití čaje. Pravdou ale je, že takovýhle magorák vás na wachtě zaručeně udrží bdělého :-). Na Helu jsme navštívili slavnou místní hospodu, tavernu Kapitána Morgana. Je to velice útulné zařízení s velice „sympatickou“ obsluhou. Původní kapitánův plán zakotvit jen na 3 hodiny (kotvení do 3 hodin je totiž zdarma) se nějak minul účinkem a nakonec jsme vyrazili až v 8 ráno. Na 7.7. na naši wachtu vyšla služba v kuchyni, takže jsem vstával již v 7:00 abych připravil míchaná vajíčka s uzeným pro 12 lidí. Na tuto snídaní padlo 30 vajec a když jsem se chystal naložit na pánev posledních 10 vajec kapitán dal povel k odplutí. Celé kuchyňka se začala houpat a kymácet. Plynový vařič je umístěný na kyvné kolébce, takže alespoň ten zůstávala v rámci možností ve vodorovné poloze. Poslední várku jsem na stůl servíroval již na volném moři. Od rána praží slunko, ale vítr skoro žádný. Takovéto počasí je ideální na koupání. Voda měla odhaduji tak 17 stupňů a při prvním smočení se zdála být pěkně ledová. Koupání i při tak malé rychlosti jako jsou dva uzly (na palubě se vám zdá, že se skoro nehýbete z místa) není ale vůbec žádná sranda, jelikož jakmile skočíte do vody loď se žačne pekelně rychle vzdalovat a doplavat ji na volném moři mezi vlnami dá opravdu hodně zabrat. Proto se za loď vypustí na laně záchraný kruh, do kterého si po laně doručkujete, usadíte se do něj a vezete se. Když jste dostatečně promrzlí, tak po laně opět ručkujete zpět na loď. Voda v Baltu není ani příliš slaná. Je to dáno tím, že úžina mezi Dánskem a Švédskem je velice úzká a proto nedochází k velkému míchání vody mezi Baltem a Atlantikem, který je mnohem více slaný. Pořád nefouká, takže opět plujeme na motor. Jdu vymyslet něco k obědu.