4.7.2009
19:00
Gdansk – marina Conrad
Poté co jsme úspěšně vystoupili na té správné zastávce Gdansk (je jich asi 5 a až ta poslední je hlavní nádraží) jsme se okamžitě odebrali zakoupit to, co jsme oba zapomněli. Libor si v optice spolu se slunečními brýlemi zakoupil i kontaktní čočky. Já jsem zvolil levnější variantu noname slunečních brýlých od pouličního prodejce za 25zlotých. Dalším úkolem bylo najít zastávku autobusu 111, který nás měl odvézt do cca 10 km vzdálené mariny. Na zastávce jsme zjistili dvě důležité informace. První, že nám autobus odjíždí až za 40 minut (protože ten předchozí nám samozřejmě frnknul před nosem) a že jízdenka stojí 3 zloté a lze ji zakoupit rovnou u řidiče. Panovalo nesnesitelné horko a proto jsme se rozhodli se do odjezdu autobusu uchýlit do nedalekého mekáče. Zde jsem si poručil svoji obvyklou večeři (3x cheesburger, střední hranole a malá cola) a vyinkasoval jsem za ní 16,5 zlotého (odpovídá cca 100Kč což je stejná cena jako v u nás). Polské (nebo alespoň Gdanske) cheesburgery mají jeden zásadní nedostatek oproti těm českým a to, že jsou poměrně vydatně přesolené (Libor tuto vlastnost přisoudil blízkosti moře :-) ). Následoval asi 20 minutový přesun autobuse č. 111 do mariny. Po cestě jsem měl možnost si prohlížet Gdanskou architekturu a co mě nejvíce zaujalo bylo to, že všude byly rovnoměrně nakombinovány staré domy, čimžáky, novostavby a samozřejmě méně či více zachovalé paneláky. Vše naházené mezi sebou bez jevného ladu skladu řádu či pořádku. Z autubusu jsme vystoupili na konečné a po pár metrech jsme dorazili k vratům mariny. Na Liborovo dotaz v polštině zda je toto marina Conrad reagoval chlapík opřený o bránu brysktní čěštinou se slovy: „Co já vim“ :-). Ukázalo se, že se jedná o pražskou posádku, která se účastní Tallship Races a právě připravovala svou loď. Když jsme doklopítali už do té správné maríny a i k té správné lodi (Lady B) tak se dlouho nedělo vůbec nic, jelikož ačkoliv byla loď otevřena dokořán nikdo se na palubě nenacházel. Po nějaké chvilce k nám doklopítal postarší chlapík (správce lodi), který si snáma chvilku povídal a posléze zavolal kapitánovi (tou dobou ještě ve vlaku) co má jako s náma dělat. Kapitán na tuto pobídku reagoval breskurychlým pokynem ať nás nějak na lodi zaměstná. Bylo nám tudíž vysvětleno, že loď do které je schopná plavby, tak do té by mělo téct :-) myšleno zhora. Zavedl nás do podpalubí, kde panovalo ještě větší horko než venku a „voněl“ tam místy čerstvý nátěr. Zde nám ukázal jak se dostat ještě pod podlahu podpalubí až k plášti lodi, kde se v právě v těchto místech schromažďovala dešťová voda. Naším úkolem bylo tuto vodu vybrat a naběrátkem a zbytek vysušit houbou. Podlaha podpalubí je strašné puzzle a po té co ji jednou rozeberete se už o poznání hůř skládá. Největší překvapení nás čekalo u motoru kde byla dešťová voda ještě smíchána s olejem. Po úspěšném dokončení úklidu mezi podlahou a pláštěm, jsme se už jen vyvalili na molo a vyčkávali na příjezd zbytku posádky a kapitána. Tropické horko se změnilo v malou přeháňku a silný vít, aby se počasí zase uklidnilo a začal se trousit zbytek posádky, se kterým jsme se průběžně seznamovali. Po té co dorazil kapitán tak od správce provedl převzetí lodi a pak proběhlo nutné vyřizování papírů. Předem také bylo od každého vybráno 500 zlotých (cca 3000 Kč) jako záloha na potraviny a palivo. Pak jsme se přesunuli na loď i s bagáží a byla provedena základní instruktáž a lehké seznámení. V instruktáži kapitán hovořil o tom jaká pravidla na lodi platí, jak používat záchranné pomůcky, ukázal několik základních dovedností (naříklad jak jak se zvracení přes palubu zaklesnout do zábradlíčka aby jste nevypadli z lodi ani v případě náhlého náklonu nebo obratu lodi :-) ) a probralo se nutné vybavení. Vysvětlil nám co to je mořská nemoc, co obnáší a jak se léčí … prací. Zakázal používání jakýchkoliv léků proti mořské nemoci, jelikož člověka tlumí a na plachetnici to může mít nedozírné následky v případě pádu člověka přes palubu atd. Z instruktáže také vyplynula ais nejdůležitější poučka: „Co nevíš k čemu je a jak se to používá, tak na to nesahej. “ :-) Teďka máme za sebou lehkou večeři v podobě špaget s jakousi rajskou omáčkou a kořením a čekáme na příjezd kapitána s proviantem. Nad Gdanskem zapadá slunce zvedl se vítr a citelně se ochladilo. Zatím jsem si nezvykl ani na houpání lodi v kotvišti natož pak na moři. No uvidíme jak se dneska prospím.